...nejsou hranice
...nejsou hranice
xxxxxxxxxxx
Jsi můj Attila
veledílo snové fantazie
bájný bijec co plní mé plíce
V kanafas beru snář
skrytá oblakem kouře
zas neumím se tvářit moudře
ach můj nepoznaný pouště..
nasedám na Tvého okřídleného oře
letím přes sedmeré moře
..nejsou hranice
jen klika mosazná dveře otvírá
přes oblaka bělasá
co poznáš už neláká
jen tajemno, to tě přiláká
Ve zmuchlaném kapradí
sny o vlhko jsou opřeny
snad děsí jen pověry
a příběhy co znovu ožijí..
Za tři chryzantémy ti zatančím
na duze snů a přeludů
zítra tu už možná nebudu
Nebeská lež protne jazyky
za vzlyky ..
cizí oči civí do tmy
v brnění z ocelové formy
zůztanou jen průrvy
V Tvém klíně klečím
ovečka zběhlá ze stáda
už neláká mě luxus blankytného vlaku
utopila jsem se v úsměvu
jednoho bělostného mraku
.. jen tak do tebe vkapu
volně,jen né v chvatu
Tvá novobarokní poezie
než skončím v pekle
Zběhlá s tlamy Konga
zvrhlá Amazonka
i filosofická pauza
za řasou ze sna..
Z měsíčních hor
slyš ten velebený chór
to už hnáty rvou
pravdě s přízvukem
ve snech se něco vzdaluje
chmura v močálech panuje
Má mysl utopena ve víně
chřest a kaviár
chutnal tak lacině
Na vodu položím plameny
i vstup do věčné zahrady
…pro tebe Attilo
mám popel básní
máš ho plné vlasy
A i když z noci
Valkýra vyhryzala hvězdy
..sny nepřestanou svítit
mám jich plné hrsti
+++
Publikoval(a):
xoxoxo, 6.1.2012