Anotace: se záložkou se štastným slonem, červeným klaunem a zelenou rybou a.. a a ano, černovláskou.. a co bylo na té záložce? Čau! Jak žiješ!? Odpoledne se stav jestli můžeš *

pršelo na asfalt
byli jsme vodníci
a v tobě svítalo
pro skryté v deštnících
v krocích mi cvakalo
to v dívčích střevících
slunce by začalo
milovat básnících..


ty nemáš pláštěnku?


na květy tmu
po hvězdách dychtící?
uvnitř koberec žul
a ticho za svící?

jednou skrze mne
proplakalo trpce ..

básnířky tajemné
chodící v bouřce k řece

chtěl jsem je zachránit
spolu najít brody
a na křehkou nit
slíbit
znělku módy

v níž jsme se míjeli
v níž modrásci roztomilí
v duze veršují pro rozkřídlené vody

..

v bouři
v řece divoce se bránící
oblázkům jenž rozčesaly krásu
v tón proudu třpytu plamenném
v čistých tříštěncích citů

držela nás růže trny pro doteky vlasů?

až zmizeli jsme lesům do soukromí něhy
a zůstaly jen vlnky a třásně
z rozšeptaných svitů ...

kdo vzal tvoje ráje
vrátil ji hladině?
našel nové břehy?

..

ona dál se sklání
v měsíční přízi rosy
daleko je sama za světem
a šeptá v mlhy cosi ve smutné dívčině
v níž věřící
ulehne na lože

tma nechá loučení za bílou kytici
jíž vezme čas na moře do bouře
kde jsi..
byl ostrovem
pravdě se stranící?

tolikrát i růžím ve snění nachovém
bloudící
rozdrolen
rozpolcen
citovem
andělským domovem
aby se stal odvátým popelem
z něhož ční
melancholie ker
o něž poraníš i oči
vzpomínkám
na liter a plačící duši prosící bohy sfér
o hřející směr

živote?

ty nevíš když ráno v zimě hovoří z nitra

vždyť žijící
srdce
jsou sluneční pulsy
v neznámo nadějí jiskřící
a z citu
na chodnících
zůstalo jen

za jiter.. za jiter...

a záložka se šťastným slonem
červeným klaunem
a zelenou rybou
že šťastní přečteme
svá tichá
kdy svítá...

Publikoval(a): J's .., 8.1.2012