Skutečně úžasné a vzpomínko... ano, ano, vidět lidi brouzdat se kolem vody, jít na pole v podzimní čase... je vzácností. Proto asik já prchám ke koním a jsem vládkyní lukám, lesům i strništím polí... když uháním jedno tělo s koněm ve stejném rytmu... v trisku, pak v cvalu a při západu jenom krokem... ach, v zimním období mně totok chybí... ale... mohu řéci, že při podzimním cestování, viděla jsem pár míst, kdy rodiče, ale třebas jenom lidé spolu zamilovaní šli na luka, kopce pouštět si draky... bylo to nádherné, zážitek, který se skutečně nezapomíná.

15.1.2012 12:33 | NikitaNikaT.

Dým bramborové natě
přenesl mě do dětského snění, pečených brambor, píšťalek z vrby...Krásné.Dnes je vše jinak, škoda:(.

12.1.2012 19:30 | CULIKATÁ

Otevře okno vzpomínek...a vše tak známě voní,
máš zase prak a kamínek, čas měříš krokem sloním,
a indiánskou čelenku a kolo zbrusu nový...
Díky za každou vzpomínku...

...a že smím se básní projít...

:o)

12.1.2012 13:56 | Cecilka