Pole snů...
Pole snů...
V uplakané rudé tmě
přikrytá dvojicí přesmutných víček,
kde vyprahlé pole snů,
osvícené stovkou svíček,
suchými rty, co šeptají chomáčky
Božího slova,
a modlitbu svou říká,
kde nohy znavené
tisícem zbytečných kroků,
zalitá prosbou kajícníka,
kde věčná strast
hnojená popelem vyhaslých dní,
co ztrácí přání svá,
během mnoha roků,
kde vyslovíš nutkání poslední,
uprostřed trsů šalvěje…
vyrostla další naděje…
Publikoval(a):
R.Samildanach, 13.1.2012