Anotace: .. kdo nezažil lásku, ten o mnohé přišel ...

Večerní obloha je plná hvězd
Však zakrytá je mraky
Přepadá mně velký stesk
Bolest a pláč taky

Sobecká touha ve mně spí
Vnitřně nevím jak dál
Povoleno je jen trápit se
Dolehl na mně vztek a žal

Rozum a srdce, dvě srovnání
Dle čeho řídit se mám ?
Jedno vylučuje druhé
Je to jen myšlenky zmar

Láska je kurva
Ten význam už znám
Pracuje ukrutnou silou
Pro jedno se rozhodneš
To druhé odchází v dál
Je to jak pouštění žilou

Osudu neujdeš
Ten už je předurčen
V knihách se píše, to vím
Proč si však připadám
Jak prašivý pes
Který je za všechno bit

To, co máš rád, poznáš
Až když to pomalu ztrácíš
Zbytečné plýtvání silami
Když se tomu bráníš

Publikoval(a): Rendys1970, 16.1.2012