...k ránu*
...k ránu*
Na hrotu ostří nože
tančím k ránu
v samotě nežně sevřených dlaní
Prostřena v rozbouřené lože
kontury rtů
tesané z obsidiánu
vtisknuté v solitér mizivých zdání
A tichem prázdna
rozdrásaná duše
zůstává na vahách osudových
Publikoval(a):
jvacl, 20.1.2012