Anotace: kamarádka měla slabou chvíli a napsala mi spousty slovíček, já jsem je porovnala a dala do rýmů. Chtěla si to říct nějak takhle Paju?:-)

V náručí bezpečí chci se chvět,
hledět na vytoužený svět.
Nevzhlížet se minulosti,
ale znát svou prostou historii.
Mluvit s anděli přítomnosti,
rozprávět se o života teorii.
Hledět k nim s úctou a pokorou v nich,
rozlévat si jejich moc...jen aby pohárů s mocí neplnilo se moc.
Ve skromnosti najít střed,
pak jít životem vpřed.
Do světa mostů a bran,
do světa bolesti a ran.
Přes to odneseš se odtud,
hradby i ty nejvyšší tě nezastaví.
Svůj hřích jim totiž zatajíš,
příjímat s láskou budeš osud.
Pak tvář ti odpuštění nastaví,
jen co vládnout budeš sama sobě,.
O tom je cesta tajemná,
kterou najdeš beze jména.
Ale vědět budeš, že už nezklameš.
Když štěstí, nebo dobrá rada,
přílétne jednoho rána,
ty ji chytneš a rvát se o ni budeš...
pak tvé vlastní nitro duše,
chválit tě často může,
jen ty víš jaké růže,
přinést domu můžeš.
Pak můžeš slyšet vítr pravdy co hojí rány,
řeku nabaženou vodou,
zem úrodnou,
lidskou bytost s hříšnými vlastnostmi,
slunce co líbá zem,
a nakonec i ty anděli,
vždyt pravdu vždycky věděli.
V náručí bezpečí chci se chvět....
a projít tenhle svět.

Publikoval(a): Mica16, 21.1.2012