Anotace: Báseň psaná v době kdy mou myslí procházelo mnoho různých pocitů.

Nechci být sám.

Sám již déle nemohu žít.
Sám se topím ve svých snech.
Sám již nevím co si počít.
Sám a sám než dojde dech.

Doufám však že jednou přijdeš,
políbíš mne na ústa.
Něžně moji ruku sevřeš,
povídat Ti budu já.

Ústa Tvá vždy rozesmátá,
ručky mýdlem vonící.
Smích Tvůj - řeka rozbouřená
a já topit chci se v ní.

Do Tvých očí chci se dívat,
ucítit zas vůni Tvou.
Ve své dlani Tvoji svírat,
láskou zůstaň navždy mou.

Publikoval(a): valsaroj, 22.1.2012