nakladená...
nakladená...
zrozená z temnoty
a jen v ní působíš
je ke tvému růstu potřebná…
skryta co nejhlouběji ve studnici
která je sama o sobě bezcenná…
jsi ta
v níž bytuje duch
vštípena a vryta do mne
jakkoli je tvá obrysovost
nedokonale naznačená…
jsi jako nostok
zbytnělá noční rosou
podobná želé
konečky prstů nazelenalé
pod nátlakem slunce vysycháš
a mizíš beze stopy
má archo nebeská
máslo země
tuku rosy
flos coeli
a i když tě mohu snadno odkrýt
zůstáváš mému pohledu
podivuhodně ukryta…
já však už dávno vím
že těla na sebe navzájem nepůsobí
to mysl jedná…
Publikoval(a):
enigman, 24.1.2012