Nekonečná
Nekonečná
Anotace: ...pozor, je hodně dlouhatánská, ale třeba někomu udělá radost...
Píšu ti, píšu...
jen pár řádek,
do kterých chci kus citu dát...
vím, neodnesu do pohádek,
vím, nedokážu čarovat...
Píšu ti, píšu...
jen pár slůvek,
však žádné není jenom tak...
chtěla bych modro jak z borůvek
ti přes slovíčka věnovat...
Píšu ti, píšu...
jen pár písmen,
z nich každému chci vdechnout sil...
předat ti kapku lásky čisté,
jen tak, abys ji pocítil...
Píšu ti, píšu...
bez myšlenek...
jen podvědomí vypráví...
možná bych chtěla zcela směle
tvou duši něžně pohladit...
Píšu ti, píšu...
šeptám tiše,
že jsem tady a budu dál...
cokoli vkročí do tvé říše,
by zabolelo, nejsi sám...
Píšu ti, píšu...
zas a znova,
spoustu bych toho chtěla říct
a ten tvůj smutek přemalovat
na měkký úsměv, buď si jist...
Píšu ti, píšu...
srdce mluví,
své brány dávno dokořán...
posílám pozdrav safírový,
k tomu kamenu blízko mám...
Píšu ti, píšu...
budím zdání,
že nemá smysl žádná z vět...
však každé slovo dotýkání,
co prolíná se mimo svět...
Píšu ti, píšu...
hladce splétám
jak vlnu to, co chci ti říct...
s jedinou touhou, ať zahřívá,
jestli ne, potom obrať list...
Píšu ti, píšu...
slova plynou,
někdy se stejná zdají být,
ale nevím, jak pocítěnou
jistotu zrovna vyjádřit...
Píšu ti, píšu...
v chvíli ticha
stříbrnou nit s tvou spojenou...
a vím, že cítíš to, co říkám,
myšlenku nemám "balenou"...
Píšu ti, píšu...
jenom tobě
teď vše, co dokážu, chci dát...
aby smutek v šedé nádobě
pozvolna začal ubývat...
Píšu ti, píšu...
nekonečně...
možná, že téměř otrávím...
(a nebude to výjimečně,
jsem jedovatá, třeba smím)
Píšu ti, píšu...
úsměv malý
bych chtěla v tobě pocítit...
tak, aby zvolna prorůstaly
emoce krásna, bylo líp...
Píšu ti, píšu...
Publikoval(a):
Cecilka, 25.1.2012