Kráska a Zvíře
Kráska a Zvíře
Anotace: Báseň ne, ale zní to hezky
Ona je krásná,
já tak ošklivý,
proč osude,
proč jsi mě tak potrestal.
Za své hříchy,
řádně já teď platím,
láska v mém srdci teď uvězněná je.
Ona nic netuší,
jen líbezně se na mne dívá,
oči křišťálové, úsměv laskavý.
Její tělo svádí ke smylnosti,
já ztrácím se ve stínech, utíkám,
bolestí slzy z tváří utírám si sám.
Skvosty zdobím ji,
skromná přání rád jí plním,
už aby neplakala, a šťastná se mnou byla.
A když večer svá víčka zavírá,
tajně vkrádám se do jejího hnízda,
abych tu krásu spatřil znovu.
Když hladím tak jemnou tvář,
špatný sen zmizí a ona úsměv vykouzlí.
Na mě ďábel vyřádil se,
za svou špatnost řádně odměněn jsem byl.
Já tak osamělý,
tančím po nocích sám až hřmějí hromy,
ona po nocích modlí se, ke šťastnému konci.
V ohni měl bych shořet, být plameny zbičován.
Díky ní, budu žít dál,
pro její osobu cokoli udělám.
Se zlým živlem uzavřel bych smlouvu,
lidskou tvář aby vrátil mi,
ona si mě všimla a milovala mě.
Nikdy nenastane ten okamžik,
neopadne ta touha po té andělské bytosti,
nikdy o ní nepřestanu snít každou noc svého života.
Jednou příjde den, kdy odejde mi,
všechna kouzla pominou,
duše mě opustí a srdce steskem přestane bít.
Publikoval(a):
nikoolkaaa, 1.2.2012