Anotace: trochu navazující na dílo Padlý anděl, tentokrát více zameřený na zkouškové období a chování lidí v něm

Svatá válka

Boj stále nekončí,
všude se stále střílí.

Rány neskutečně bolí,
až z toho člověk zvrací.

Každý krok je nesmírně vyčerpávající,
každé klopýtnutí síly stojí.

Soupeři pod našimi útoky odpadávají,
silnější se ale objevují.

Cesta je pořád daleká
a jakoby nekonečná.

Strhaný se vracíme do úkrytu,
naše rudé oči bloudí jen v kruhu.

Nohy pomalu vypovídají,
přesto sílu z cvičení čerpají.

Krev a slzy na zem letí,
v zastavení je nikdo nezachrání.

Každým keřem, kterým se projdeme,
alespoň jednu růži nalezneme.

Mráz, ale její krásu zabijí
a lístky se v rukou rozplývají.

Únava na nás doléhá,
psychika se rozžírá.

Neustále se obracíme,
klid stále nenalézáme.

Bledý jako smrt vstáváme,
přesto s naším brněním splyneme.

Pomalu se rozbíháme
a z centra vzlétáme.

V dáli blesky a hromy hřmí,
neboť další ukrutný střet se ve válce blíží.

Publikoval(a): Scorpio17, 6.2.2012