Básničky, Poezie, Verše

v

duše jako staniol

duše jako staniol

Mladý pán P. Básně » o Životě

Anotace: neco o tom, jak to asi je

Za zády velmi dlouhý den
přiznávám, možná to byl sen
ač měsíc bílý je jak křen
teď na povrch chce všechno ven

Stín včerejšího dne padá
mysl není čistá radost
vědět tak jak měla ho ráda
svědomí je mi častý host

Je k smíchu co drží opratě
škub sem, tam, hlavně hned
prv radost, pak 'proklatě!'
umět tak volit bez jizev...

Měsíc snad pýchou celý rudý
dál utápím svou 'horkou' hlavu
kdo může za duše své pudy?
což ke břehu pokoje nedoplavu?

Kráčejíc jarním borovím
poznal v jejích očích lesk
nejistota? láska? kdo ví
z kroků do stran zbyl jen stesk

Měsíc již v sluneční blůzce
vím, že duše je staniol vonící
po stesku, kokosu, citu a skořici
modrý tenký závěs tiše hnul se
Publikoval(a): Mladý pán P., 7.2.2012
Přečteno (110x)
Tipy (10) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: NikitaNikaT., Jin&Jang, CULIKATÁ, J sh' T r' k, Květka Š., GAIA77

Spodek

Stránka generována 23.11.2024 04:56
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti