Básničky, Poezie, Verše

v

Za sluncem

Za sluncem

Když každé ráno slunce vstává a já s ním,
když voní vedle Tebe brazilská káva,
za dveřmi stojí osud a na nás mává
mám říct, tak tohle se stává a Tebe nechat odejít.

V těžkých kapkách, které dopadají na střechu paneláku,
je odpuštění za to, co jsme spolu nezvládli.
Vesmír posouvá nás vstříc černým tmám a na zvonek zvoní,
v dlaních svírám Tvé svědomí jak opratě bílých koní.

Venku vlní se život a na obloze páry a mraky,
Ty už jdeš za sluncem taky a já tu zůstávám,
abych ještě přivoněl, abych ještě byl,
abych v obraze malířův rukopis celý uchopil.
Publikoval(a): Martin Kredba, 8.2.2012
Přečteno (215x)
Tipy (11) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: mona.66, Kett, Květka Š., NikitaNikaT., modrá, Kytka62, Jin&Jang

Spodek

Stránka generována 18.12.2024 12:01
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti