Anotace: 2007

V pečeti a ornamentu, v tiché blůze a briliantu

stoupáš, stoupáš, stoupáš výš, jak náhrdelník na hrudi

jak smutný poustevník, co se o svou hůl opírá

jak balón s héliem, co napodobil letky ptáka

jak chvějící se ňadro na obraze

jak měsíc v půlnoční posteli

tak stoupáš, stoupáš, stoupáš výš, kde mé srdce uslyšíš

jak bije, jak žije, jak tiká, jak vzlyká, jak běží

otevírám komoru, tak vejdi a něco mi, prosím, zašeptej

Publikoval(a): Martin Kredba, 10.2.2012