Mar(ké)ta
Mar(ké)ta
Anotace: Další pokus z připravované sbírky "Koření".
Život, jsoucno
úžasný dar.
Tónování prvních vrásek,
těch linek hodných dam.
Úrodně živá víčka
jen podtrhují taje toho pytláckého očka.
(
Úhledně spořádané, nekonečné koleje
nehasnoucí jiskry za opožděným expresem.
Zvoníš, jakoby připoutaná řetězem.
A mezi námi? Jen bezvýznamná kolize ....
)
Štiplavý nádech připálené karmy,
té karmy, co nemá žádné rámy.
Sejdeme se zítra ve dvě u nebeské brány.
Jen kolej, co k ní vede, je předznamením zrady.
Publikoval(a):
Jakub Nový, 12.2.2012