MUŽI JSOU Z MARSU, ŽENY Z VENUŠE
MUŽI JSOU Z MARSU, ŽENY Z VENUŠE
Anotace: Partnerské rozepře vznikají z nepochopení toho druhého.
ON:
přijdu domů
pustím bednu
a k tomu
vezmu do ruky televizní ovladač
stane se ze mne bezduchý přepínač
myšlenky své nechám tonout v dáli
co víc by jsme si my chlapi přáli
ONA:
přijdu domů
už se těším
a k tomu
udělám hezký večer svém muži
jak hezký, ještě vůbec netuší
budeme si celý večer povídat
co my ženy můžeme si více přát
ON:
v klidu mé myšlenky tonou v dáli
žena chce, abychom si povídali
ach, co jsem já komu udělal
vždyť celý den jsem povídal
proč mě nenechá v klidu vydechnout
proč nejde radši do postele zalehnout
ONA:
tulím se vřele k muži svému
co přes den stalo se, sděluji mu
on však mlčí, programy přepíná
proč já se vlastně na něj tak těšila
hezký večer do háje spěje
proč můj milý mě už nemiluje
ON:
jak jí mám říct, že chci mít klid
jak jí mám říct, že potřebuji snít
ženu svou strašně moc miluji
copak nestačí, že věnuji se jí v neděli
zase uražené obličeje na mě hází
buduje tím však mezi námi hrázi
ONA:
jak mu mám říct, že potřebuji vyslechnout
jak mu mám říct, že se musím nadechnout
nadechnout lásky po které toužím
bez lásky odezev se životem jen ploužím
copak nechápe, že jeho láska nestačí jen v neděli
i přesto ho však bezmezně miluji
ON:
uléhám do postele, chce se mi spát
jen hezké sny mají se mi zdát
nemohu usnout, žena má proslov
snad na celý den bylo již dost slov
blázínek si myslí, že jí nemám rád
však musí vědět, že už chci jenom spát
ONA:
večer zkažený, snad obejme mě aspoň v posteli
nestačí mi, když objímá mě jen v neděli
zase usíná bez vroucného objetí
mé myšlenky se v tu chvíli rozletí
musím mu říci jak mi to schází
jak přivádí mě do nesnází
ON:
ráno se probouzím, cítím se skvěle
láska má tváří se, jako kdyby byla v jiném těle
co jsem jí udělal, to však netuším
zeptat se, ale radši ani nezkusím
chovám se jako by se nic nestalo
toužím jen potom, aby to přestalo
ONA:
ráno se probouzím, cítím se špatně
v noci jsem nespala, je mi nějak matně
proč najednou chová se mile
když večer choval se tak shnile
nemám náladu na jeho políbení
kdy pochopí, že večer potřebuji jen trochu pomazlení
ON:
odcházím do práce, házím vše za hlavu
už takovou mám od malička povahu
vřelý polibek lásce dám na rozloučení
a těším se na brzké sloučení
bez ní nemohl bych žíti
bez ní nemohl bych býti
ONA:
odchází do práce a mě je do breku
nejradši schovala bych se dnes pod deku
polibek letmý na ústa dá mi
a již vzdaluje se mi v nesmírné dáli
je mi vše líto, proč to tak je
opět se ptám, proč mě už nemiluje
Publikoval(a):
FoFo, 14.2.2012