Blues
Blues
Jako duše noci, svitu lamp a upocených cest,
duše opilce, jenž poznal svět, avšak zůstal závislý na iluzích a snech.
Duše tuláka, který v rytmu blues teskně rozeznívá harmoniku,
duše rozespalé ženy, jenž se probuzená smutkem tónů chytá za okenní kliku
a sleduje tu věčnost noci
beznaděj, ten strašný pocit
kdy srdce sevřené jak v kleštích
prosí, křičí, nahlas vřeští
a oči plné slz a prachu
oči plné obav-strachu
už vědí, o čem tulák zpívá
dnes mrtvá jest, včera byla živá.
Publikoval(a):
ihmawtd, 14.2.2012