Anotace: V jednom krásném městě se ti dva setkali na autobusáku a byl to spoj myslím 2892010

Na konci září
stojí v řadě na místenky do Verony
usmáté a mírně nervozní s
mobily kabelkami taškami
batůžky kufry
a taky jedna krásná holka
čeká opodál
a vedle ní dost důvěrně
kdo by to tak mohl být
nejspíš prodavač stříbra
asi s ním smlouvá cenu
vždyť stříbra má tolik
že by mohl rozdávat

On se tomu ještě
tak šťastně směje
a ona s ním
to snad není pravda
nezdržuj se stříbrem
vždyť ve Veroně je zlato levnější

Už nastoupili všichni milenci
do autobusu
mířícího do Verony
sedli na svá místa
před cestou si berou
od stevardky
horkou čokoládu
žmoulají světácky kousky sušeného masa
dívají se na Titanic
v bezpečí bezpečnostních pásů
zbývá obsadit jen to
poslední místo vzadu u okna
a to má jistě ona

Z té výšky se na ni všichni dívají
nadržení
tak nezdržuj
nasedej
už si vyber ať už jedeme

Čokoláda v klíně
suši zaskočilo kdesi v krku
Titanic vyplul z přístavu
vstříc hoře ledu
když uviděli
jak jej ona objala
ona ho políbila
ona to stříbro
v jeho vlasech pohladila
ona nic nekoupila
ona už všechno má
co chtěla
ona už nikam nepojede
no lidi chápete to

Milenci do Verony vyjeli na čas
a ti dva spolu odcházeli do sebe zavěšeni
tak jak ti milenci odjížděli z nádraží
s místenkami Verona ve svém srdci
pak si kdesi sedli do čajovny
pili tam horký mátový čaj
oči jim z toho svítily
byli opilí láskou

Nebyl jak Božský Kája
on nebyl ani Honza
a ona určitě nebyla včelka Mája
přesto ho měla ráda
a paní Morálka
dala ruce v bok
chtěla říct něco o podvodu
ale těm dvěma to bylo
ale docela jedno

Publikoval(a): Tonyend, 18.2.2012