Anotace: 1/2

Jak těžký ustát prkno na vlně

a nikdy pravoúhle jak na zábradlí.

V jistotě snad šťastni jsme,

ale tak to prostě nechodí.


Jak je krásně v širé dáli,

paprsky městu požehnaly.

Topoly se mírně vlní předehrou Pražskému hradu.

Opodál Slunce žhne do City Toweru.


Kéž bys tu stála vedle mně.


Satelity se smějí na družice

a přece se jemně dotýkají.


V čem vězí krása všeho poznání?

... v poměru ...


Co je navenek pravoúhlé,

musí být uvnitř amplitudou

a naopak.


V páru,
hašení požáru,
smíchání koření,
černé a bílé,
hořce sladkém,
v polykání slov


Mistrovská díla ustát jej,

dobře namíchat.


... Znamení ...,

že prach jsi a v prach se obrátíš.

... jen tak ...

Publikoval(a): Jin&Jang, 18.2.2012