Anotace: Někdy přijde chvíle, kdy rádí vstoupíme na loď naděje...

V řece zapomnění chtěl bys plout,
to leda bys byl blázen, bloud.
Vzpomínka je síla myšlenek, proud,
někdy je dobré i na zlé si vzpomenout.

Nebyli jen chvíle špatné
i dobrých bylo dost.
Nech to zlé se v bahně svíjet
a v mysli jen to dobré míjet.

Vím, že je to těžké,
nejsi na to sám.
Podávám Ti ruku
a záchranný prám.

Vstup na loď naděje
a pluj do přístavu jistoty.
Tam čekám Tě já,
oděná do hávu nahoty.

Připlouváš,
oblečen do Adamova roucha,
ruku svou do mé pokládáš,
loď pohání tvá touha

…………po lepších časech.

Publikoval(a): Marci-Tami, 21.2.2012