Anotace: ..

Zas s tebou usedám v zapadlé kavárně
tam kde se scházíme teď jako kdysi
nyní je vše jiné změnil ses náramně
tváře máš povadlé, na hlavě jsi lysý

Sedíme pospolu, v kouři se ztrácíme
pohledy vzájemné znavených očí
před lety nebo dnes oba zas mlčíme
proč tady znovu jsme, strašlivý pocit

hodiny tikají, trvá to stovky let
sekunda minutu v kolečku dobíhá
já a ty pijeme kafe a chceme pryč
čas jde snad pozpátku ručička lenivá.

Ústa tvá prohnilá snaží se něco říct
je to však nemožné na tomto místě
mlč a nic neříkej, jenom seď! Kafe pij!
stejně vše co ty víš, vím taky jistě

Oba dál sedíme, v zoufalstvím stvořené
zbytečné absurdní rozbité kavárně
místo tak šílené, jen kvůli tobě je
ty i já jedním jsme, berme to reálně

Publikoval(a): ihmawtd, 28.2.2012