Anotace: o předčasném narození mého syna

Tomášek narodil se předčasně
nebylo mi vše jasné.
Narodil se o tři a půl měsíce dříve,
měla jsem svědomí křivé.

Svědomí křivé měla jsem,
tisíc třicet gramu vážil jen.
Měřil třicet sedm centimetrů,
jezdila jsem za ním v metru.

V inkubátoru se vyhříval,
přes sklo se na nás usmíval.
Nebyla jsem tam s ním celou dobu,
musela jsem k Martinkovi domů.

Martínek je můj starší syn,
s babičkou Martou doma byl.
Doma na mě čekával,
na Tomáška se vyptával.

Když ho z inkubátoru vyndali,
dřevěnou postýlku mu dali.
Byl tam čtyři a půl měsíce,
závislý na kyslíku velice.

Neuměl vůbec sám pít,
musela jsem to do něj lít.
Když jsem ho pít naučila,
tříselní kýla se objevila.

Operace kýly byla nutná,
byla jsem z toho smutná.
Kýlu mu operovali v Krči,
sanitka už připravená vrčí.

Přivezla ho sanitka,
vyndávali nosítka.
Přivezli ho v neděli,
domu jel za týden v pondělí.

Když nás domu pustili,
inhalátor nám dali.
Příkaz jsme dostali,
na rehabilitace jsme jezdili.

Přijel pro nás tatínek,
s ním i brácha Martínek.
Byli jsme všichni v pořádku,
přečetli jsme si pohádku.

Trvalo to celý rok,
než udělal první krok.
Inhalovat už nemusíme,
cvičení ještě nerušíme.

Po roce opět kýla
v Krči operace byla.
V Krči si ho pamatují
s radosti ho operují.

Tomášek je statečný kluk,
děla s bráchou velký hluk.
Bez problému všechno zvládnul,
kamen mi ze srdce spadnul.

Publikoval(a): mariška30, 4.3.2012