Anotace: .. o lásce, její chuti a ne vždy smysluplných větách, a vůbec si nemyslím, že tomu někdo porozumí (2000)

Tvá chuť

Tak, jak východ sluncí věčných nadočí
útroby střádajíc sporého kouskoví
nic už nehledám a nic už nekončí
ve slovech Tvých, vše mi tedˇ napoví.

Tonu do hloubek proniklých černočern
v zemi tekoucích krystalů, vzducholam
lety v hodinách, pokus je zúročen,
tak mě tedˇ svaž a přesto já odolám.

Jsi mé vše, co mísí proudům plynoucím,
do roků stáhnuta zděr duše, koutovým
špíny se smívají rukám, slizem tekoucím
do kadeř těm, co jich s nocí neoslovím.

Stezkami mizí, to jak vkráčelo budoucí
v očích zářící sítě všech bezlesků
časem mým proletí sklo vína sudoucí
štěpením zlomků výbuchu bez blesků.

Do jara vchází klam, bez ničeho s tím,
mísen jsem v kompotu, jablka moštů
v jádřinci táhlého volání, ohryzek sním
a sám jsem chutí Tvých zvlášních koštů.

MartyH. 2000
www.myspace.com/m_artyh

Publikoval(a): MartyH., 6.3.2012