Básničky, Poezie, Verše

v

Prosím, nebudit

Prosím, nebudit

Martina Primová Básně » o Lidech

Anotace: když nejistota zaklepe na dveře... a že tam buší stále :-)

Zůstal tu po tobě kousek kůže
co s ním už kdo zmůže
na tebe památka
vezmu si z něj DNA
a udělám si tvého dvojníka

nového muže,
co bude mi nosit růže
bude ti tak podobný
a bude se mnou hodiny
dny, týdny

zůstal mi tu kousek kůže,
co připomíná mi mého muže,
tebe
jen v srdci mě zebe
zamrzneš v něm i ty

aspoň si tak déle uchovám
ten pocit, že tě stále mám
a už nic mě nebolí
na chvíli usínám
prosím nebudit
krásný sen o tobě mám
Publikoval(a): Martina Primová, 12.3.2012
Přečteno (105x)
Tipy (7) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: děda včela, Psavec, NikitaNikaT., Lilien, střelkyně1

Spodek

Stránka generována 15.11.2024 17:48
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti