Anotace: Jezdíme a chodíme okolo nich a bereme je s takovou samozřejmostí.Položil jsem si otázku, co bych slyšel, kdyby promluvili?

Ani nezasténáme,
až skončíme v chladné půdě
nejen na Moravském poli,

ani nezasténáme,
až strachem zelení
budeme stát v pozoru
na mrazu, slunci a v dešti,

ani nezasténáme,
až dospějeme,
už víme,
co nás očekává,

ani nezasténáme,
až Markéta, jak generál,
zatroubí do útoku,
a její vojsko nám
podrazí nohy,
poláme všechny klouby,

ani nezasténáme,
až zmlácení padneme k zemi,
aby z nás vytloukli pravdu,
kolik nás je,

ani nezasténáme,
až budeme zavření,
ve vysokých bílých věžích,
kde uschneme,

ani nezasténáme,
až budeme drceni,
mezi mlýnskými kameny,

ani nezasténáme,
budeme tiše kynout,
a skončíme v rozpálených pecích,
z touhy hladových,

ani nezasténáme,
když nám ostrý nůž
udělá na hřbetě,
sotva vychladneme,
požehnaný křížek,
a uslyšíme,
chléb náš zdejší pochválen buď!

Publikoval(a): Tonyend, 22.3.2012