Ftípek 3
Ftípek 3
Anotace: Je to dlouhé, vadí to ? Jestli jo tak nečti to.
pokračování
Jeden s ohlasů na předešlý ftípek 2 poslal felis62 :
Hochu, hochu múzou posedlý,
snad jste v naivitě zabředlý.
Vždyť ta sličná dívčina,
byla jen hloupá blondýna.
-------------------------------
Hej Felis, co to povídáte,
Vy mne snad nějak dobře znáte ?
Čím se Vám jako naivní zdám,
že je to blodýna to přece znám.
(Vím. Viděl jsem a taky psal)
no je to pravda proč by jsem lhal.
Tak vážně, snad se nepletu
s bloňďatými vlasy - nemyslím brunetu.
-------------------------------------------
A již tedy Ftípek 3
Jdu si tak v pohodě koupit si svačinu,
koho vám nepotkám, zase tu dívčinu,
dávno již rozhodnut, že ji vše prominu
a nedopustím se na ni, tím proutkem přečinu.
Tu ona dívčina troufalá,
jak znala by mě odmala,
zatímco žvýkačku žvýkala,
kolik je hodin se zeptala.
Svou zlost na ní já uhlídám,
i když problém zas předvídám,
já si čas až tak moc nehlídám,
ale v klidku jí povídám.
Za pět minut bude devět.
I když nejsem děda vševěd,
o čase mám zrovna přehled,
jak jsem právě předved.
Však ona se rozlobila,
zle se na mě osopila.
Á pan všeználek, vše zná a byl všude
já ptám se kolik je a ne kolik bude.
Zač trestáš mně můj osude,
dávám snad málo na chudé,
né tím to jistě nebude,
nic jiného mi vážně nezbude
a bez proutku to asi nepůjde.
Přestože mne tak naštvala,
na mou zlost vůbec nedbala,
prej když se ulicí toulala
hlavou ji taková otázka vrtala
a zdála se být s toho zoufalá,
jak na odpověďi od mne trvala.
Tak ač vzteklý jsem byl velice,
napočítal jsem v duchu do pětice,
vyslechl otázku hloupou a sice,
kde je prý druhá strana ulice.
Dobrák jsem řek jsem si, radu jí dám.
Prstem jsem ukázal, že je to tam.
Teda pane víte co? Nechte si své rady
tamhle mi zas říkali, že prý je to tady.
Já se s té blocky pominu,
nebo snad dostanu vzteklinu,
tak hledám všeho příčinu,
nechci se dopustit zločinu.
Vzpoměl jsem dokonce s Psohlavců Kozinu,
do roka a do dne snad vklidu spočinu.
Jak ji tedy ztrestati, by to za to stálo?
Na ní proutek vrbový, bude asi málo.
-------------------------------------------
Poradila opět milá paboukkakabouk:
Pak milý Wilde, rada je drahá
ať bloncka tedy postaví se tu na ha
ať kroutí se, vytáčí a koulí očima
stůj neochvějně, stůj tady zpříma
až svršky své shodí ta děva lepá
křídu vem do ruky, nakresli HÁ.
---------------------------------------
Vidím, že jste kamarád
rada bez všech maškarád.
Nebít ani nekárat
jen si křídu obstarat
snad na fotku aparát
a můžu si začít hrát.
Řeknu ji:
Tak tedy milá drahá,
už mne to vážně zmáhá,
Ty blondýna co neváhá,
vytočit mne se nezdrahá,
zkušenost pro mne neblahá.
Já dobrák který pomáhá
mám myšlenky jak od vraha
to zlost mě totiž přemáhá
k výšinám ještě nesahá
však chci bys byla tu, na HÁ.
A ona v rámci udobření
za to mé málem utopení
započne sexi představení
při němž se odkládá, oblečení.
Přes toto její osmělení
a celkem všeho odhalení
nedojde k mému odpuštění
i kdyby došlo k ztopoření.
Nebudu dbát na její vnady,
a zachovám se podle rady.
Dál to řešit v klidu
vzít si bílou křídu,
vůbec se s ní nepárat
na zem HÁčko načmárat.
A možná
Věci její rozpárat
a o víc se nestarat.
Mám z ní vředy v břichu
a teď jsem nejspíš k smíchu.
--------------------------------
--------------------------------
Publikoval(a):
wild_wyvern, 27.3.2012