Tak někdy
Tak někdy
Anotace: Okouzlen přírodou, zvláště podzimním obdobím
Tak někdy na podzim
v cárech raní mlhy
začnou stromy
zívat letní únavou
a pomalu usínají
pod peřinou z barevného listí
Tak někdy na podzim
zahřeje zubaté slunce
ještě chvíli
jak v děravé kapse
pečený brambor
vytažený z popela
Tak někdy na podzim
padají do trávy ořechy pukající zlostí
nad tím že se podzimu a zimě vysmívají v sadech
krásné jonatány
ukrývající v sobě žhavé letní polibky od slunce
na později
Tak někdy na podzim
s kytkami papírových růží
pouťoví střelci plánují u kola štěstí
jak si zase obléknou zelené kamizolky
zahodí diabolky
a ostrými vypráší zajícům kožíšky
Tak někdy na podzim
déšť tříští zrcadlo rybníka
do kterého jsme se nakláněli
na střepy střípky vzpomínek
bodajících do srdce
ztracenou letní láskou
Tak někdy na podzim
rybáři v houfu mlčky prohlíží rybníky
očima děravých sítí a tleskají tyčemi po hladině
baculatým šupinatým vánočním manekýnům
a smrčci malincí už nedočkavě protahují větvičky
k vánocům
Publikoval(a):
Tonyend, 29.3.2012