Anotace: O tom, že vlastně nikde nevíme jak a kdy si pro nás smrt přijde.

Přichází

Usínala jsem,
ty jsi na piano hrál,
představovala si
plný tanečníků sál.

Na tvářích masky,
pohledy temné,
na věži odbilo
právě půl jedné.

Z ničeho nic
nastalo ticho
a z toho zápachu
bolí mě břicho.

Postupně kácím se
k studené zemi
parkety nejsou tu
ležím na kameni.

Vidím ji, blíží se
poslední mrk,
proboha já nesním… umírám,
a jde si pro mě smrt!

Publikoval(a): Mells, 31.3.2012