Anotace: Tak po zimě se probouzím,procitám a píšu.

Voda padá v strach
kolem se kolébá smutek
všechno při doteku se mění v prách
když tebe drží zármutek…

Křišťálové koule při letu odráží
střípky dnešní bolesti
úsměv nezáří
v popelu doutnající hrdosti...

Podle hlasu,snad to vím...
Dnes někdo tě ranil
rád bych ti pomohl,ale čím...
Hned tasím abych tě bránil

Dálka nevnímá mé doteky
když hledím vpřed...
Živá socha poety
prázdná schránka bez dopisů a vět...


Ty to víš a mohl bych se pořád opakovat
život není jenom fér
Bez lásky nejde žít a bez bolesti milovat
Miluji tě !!!

Publikoval(a): Danger, 18.4.2012