Anotace: Dva roky se honíte za něčím, co vlastně neexistuje, celý ten čas by si zasloužil využít jinak. Ne. Celou tu dobu mi to stačilo, teď chci víc!

Loučím se s Tebou,
jako s tou pastelkou, která je tak krátká,
že jde špatně uchopit,
nejde ořezat a bolí od ní prsty.
Tak dokonale modrá jako nebe o půlnoci.
Další taková se hledá těžko,
Možná i marně.
Nevyhodím ji,
neztratím to celé, co je mezi námi.
Naše lampiony slávy už dohořívají
a kolem doznívá přiopilý smích.
Musíme nechat přebolet to,
co ještě nebolí,
zrušit rezervaci našich srdcí a těl,
třeba kvůli těm pravým.
Musím, musíš, musíme!
MUSÍME!
Když si přestaneme říkat všechno,
nemáme se už o čem bavit.
Už nechci Tě mít ve všech svých
básních, povídkách a prosbách před spaním.

Měl sis uvědomit dřív, jestli´s mě chtěl na víc,
než pár nocí v měsíci.

Odcházím, končím!

Publikoval(a): nerozhodná holka v mezidobí bez majáku, 24.4.2012