Anotace: osamocen na vždy

Opět sedím zde osamocen,
padá zde rudý déšť na mou hlavu.
Asi na světě žít nejsem mocen,
jsem sám a vůbec nezapadám do davu.

Má krev přestala po dlouhé době téct,
myšlenky se ustálily a pomáli zažínám žít.
Ale city a srdcem se nechávám vést,
říct to jen jí snad na to budu mít.

Slzy pro přátele mi tečnou z oka pravého,
ale proč je to jiné u tebe ?
Stékají mi a tečou jen z levého,
bohužel musím si to přiznat je to láska jako samo nebe.

A za to se nenávidím !

Publikoval(a): index36, 3.5.2012