PŘÁTELSTVÍ
PŘÁTELSTVÍ
Anotace: je to básnička věnovaná všem mým skutečným přátelům. Není jich mnoho, ale strašně si jich vážím...
PŘÁTELSTVÍ
Když se ti zdá, že život pálí,
že štěstí zůstalo někde v dáli,
když jeden problém druhý střídá,
když je tu krize,těžká bída,
oči mé hledí do nebe,
má otázka míří na Tebe…!
Proč je život někdy vážný,
kde jsi,můj anděli strážný?
Vzali ti křídla či snad spíš,
že pokoj mé duše nestrážíš?
Pohled do nebe mě však bodá,
tak sklápím oči, snad se to poddá.
Můj anděl jistě má
svá křídla zlomená.
Teď toužím na chvíli obrátit role,
zachránit anděla, tišit mu bolest.
Kde ale skrývá se
můj anděl zraněný,
v nebesa dívám se
a čekám znamení…
Z ulice sbírám
pírko spadlé z nebe.
V ruce jej svírám
a potkávám Tebe.
Osobo milá, co úsměv tě zdobí,
copak Tě přivádí do téhle doby?
Já dlouhé roky už Tě znám,
však teprve teď poznávám,
jak moc jsem ráda, že Tě mám.
Dík, že vždy trpělivě otvíráš mi oči,
když občas zaslepené jsou.
Že zastavíš kolotoč, když svět se mi točí
a bezpečně mě vedeš tmou.
Dík, že neříkáš vždycky, co se mi líbí,
že nutíš mě přemýšlet nad mými skutky.
Že dokážeš povznést se nad moje chyby
a necháš mě vyrovnat se se zármutky.
Netřeba křídel andělských,
anděly najdeš v přátelstvích.
Vlastně mám štěstí, že i já
mám také svého anděla.
Už nevzhlížím ale do nebe,
ten můj se mi vtělil do Tebe.
Tak dík, že pod Tvá křídla ochranná,
můžu být občas schovaná.
Na konec snad jen – JE MI CTÍ
Že s Tebou smím sdílet PŘÁTELSTVÍ.
Publikoval(a):
PieniEnkeli, 7.5.2012