Anotace: Věnováno ženě, která me krutě odmítla. Báseň neobsahuje rýmy. Snažil jsem se spíše popsat okamžitý pocit

Tupý pohled do zdi,
prázdný výraz, v hlavě zmatek,
ruce se třesou, srdce krvácí,
jen ty oči zůstávají chladné.

Z lovce kořistí, role se obrátili,
jiskra, která se vněm zapálila,
se mění na oheň, spalujícího zevnitř,
jen ty oči zůstávají chladné.

Tisíce pokusů, tisíce vítězství,
jako adrenalin v jeho žilách,
jedna rána, jedna prohra,
emoce vzplanou na povrch.

Tělo spálené, rozum v troskách,
jistota, která je horší než nejistota,
pocit úzkosti, zoufalství, naděje,
nenoste vodu, dejte mu čas.

Hromada popela, na konci zbude,
jako Fénix však znovu povstane,
po ranách se objeví, jizvy hluboké,
nenoste lék, dejte mu čas

Publikoval(a): Michael Bader, 10.5.2012