Anotace: Omlouvám se Jarkovi Nohavicovi, že jsem použil jeho čtyřverší v básni o vojně. Přišlo z dálky, v čase lásky a války, a to dlouhovlasé stvoření zapomělo napsat, od koho je. Báseň má tvar šachové figurky, věže, ale až tehdy, je-li text centrovaný.

Jarek Noha vica
Když mne brali za vojáka,
stříhali mne do hola.
Vypadal jsem jako blbec,
¨jako všichni dokola.
Od té doby jak patníky
stíhaly mne jenom křiky,
rozkazů a jiných řádů,
žil ve světě plném pádů :
" Padám, bažante, padám !"
Já v mysli své však neuvadám,
ač provází mne bílý, hustý patníkový les.
K patníkům se chovám vždy jen jako pes !

LÁSKA

Ta pravá, skutečná nenosí růžové brýle,
je srdcem vidoucí, nebloumá bez cíle,
ačkoliv neví, kam vlastně kráčí.
K lásce dva probuzení nejsou spáči.
Bdí ve dne v noci i když spí.
Láska je lepidlo, které lpí
na všem, čeho se dotýká
a nebojí se když se sebou
se potýká !
Víš ?

V originále má básnička tvar ženského klína, poi centrování textu.

DRZOSTI LÁSKY

Jsem drzý, prohnaný jako lhář.
Láska vždy nosí drzosti svatozář,
a lže sprostě do očí, ač nelže,
své milé nikdy, protože také pravda
je - a to nelze

Publikoval(a): jang-tse, 30.5.2012