Vysočina.
Vysočina.
Anotace: Jen tak ... pro radost.
Zamyšlená krajina,
samé kopce, ba i lesy,
to mě velmi zajímá,
naše je to otčina.
Ve stráních se domy krčí,
vítr kolem stále fičí,
v zimě sněhu málo není,
když se zde i čerti žení.
Lidé jsou zde ještě bodří,
svérázní jsou, ale dobří,
dokáží si pomoci,
v radosti i nemoci.
Políčka – toť kamení,
sebrat jej, lehké není,
brambor, žita, trochu dají,
dobrý chléb však tady mají.
Vysočina, krásná země,
je z ní vidět do kraje,
kde lépe se i žije,
Vysočina, však ta naše je.
Vysočina, země krásná,
zachmuřená, někdy jasná,
je to pěkná krajina,
ta mě právě zajímá.
Publikoval(a):
děda včela, 5.6.2012