Anotace: Moje první báseň o tom jak je těžké vést své kroky životem tou správnou cestou...

Myslet mozkem, nejít s davem,
to je to proč my nezklamem.
Že budem chybovat, může se stát,
jen jako život musíš to brát.

Bez mozku obludy bloudějí po městě,
nejsou jak ty v hnusu takové špíně.
Postup či pokles - neurčíš přesně,
uniknout můžeš nanejvýš těsně.

Život je hledání bude i tvůj,
jestliže nad sebou zlomíš svou hůl.
Můžeš zatít i ruce v pěst,
možná pak zachováš si svoji čest.

Publikoval(a): exKlarka, 10.6.2012