Anotace: Básně nevznikají nikde jinde, než hluboko v nitru v nitru člověka. Jsou tam hotové, než je básníkář vrhne na papír. Ten kdo přemýšlí nad verši, škrtá a upravuje, není básník - je mi líto. Nemá talent, nedostal ho do do vínku od pána Boha nebo od sudiček.

To Pámbu s Múzou zas strefili se do terče.
Po předlouhé době smím psát zase verše.
To Kdosi v mém nitru pravil nehlasně,
že smím vzít zase tužku do ruky a psát básně.
Tělo je nemocné, však duch zdravý,
a tak mé srdce opět svůj svátek slaví.
V básníkovi se verše každý den nerodí,
jen tehdy, když jej Pámbu s Múzou vodí,
a on je vděčen za to povolení.
Básně jsou pravda, ale také snění.
Do srdce sedne si vždy klid a mír.
Ty tam jsou tužby a hlad jak upír.

Publikoval(a): jang-tse, 10.6.2012