Anotace: Další báseň, kterou jsem jen tak bezmyšlenkovitě vypustila a která mě jen tak napadla ;-)

Neptej se, proč opustila jsem Tě, snad že by proto, že nemilovala jsem Tě?
Neptej se, zda-li políbit chtěla bych Tě.
Ano, chtěla bych zažít to, co pociťovala jsem u tebe,
jemné chvění a tvá dlaň v mé dlani.
Ale zaponeň na chvíle, když jsme prožívali momentky milé touživé a dychtivé,
protože klamala jsem, ty chvíle byly nejisté, razivé.
Byla to jen iluze.
Teď si říkám, kdo jsme tehdy byli? Milující se pár?
Ne, vím že ne, klamala jsem, ty chvíle byly lživé.
Jako bych ztratila k tobě city, měla v srdci jed,
a moje myšlenka byla předaleko, někam odjet.
Klamala jsem Tě.
Ale až se jednou probudím v ranním svitu, budu si už vědoma skutku a činu.
A až se v dalším životě potkáme,
budu věřit, že tentokrát to bude pohádkové,
a mé city k Tobě budou opětované.

Publikoval(a): Linduš09, 10.6.2012