Anotace: Pomiluj, zastav

Stát, zapři se, zastav,
přijď za mnou, zazpívej,
koukni se, podívej,
zastav.

pohni se, pohybuj,
zavři oči a slibuj
pomiluj, pohybuj, zastav
pohybuj zastav
přečti mi pohádku
pomiluj pozpátku
pomiluj, zastav
pomiluj, zastav
pomiluj, zastav

tisíc let v náruči
kdo smrti poručí
tisíc let v náruči
a nazpět

miláčku sevři mě,
konejši, stůj při mně, zhebni.

řekla jsem zhebni?
kdo to řek, fuj je to,
to já jsem, kdo jiný,
to já jsem tohleto
stvoření nevinný.

Tam kam den přichází,
kde slunce zazáří, oči nehasnou.
Kde slyším pohádku,
jo hádku! tu slyším,
debile zasranej, vypadni
hajzle, tak je to, odejdi
debile blbej.

Do prčic, co to je, to nejsem já.
Kde jeden začíná, kde končí druhej?
Kde jeden začíná, kde končí druhej?

Kdo to řek, to ne já a je to ve mně.
Co dělat, plápolám,
hořím, i temně.
Oheň, ty plameny, znám jenom z povzdálí,
znám jenom zběžně,
když občas zapálí,
sežehnou, to co jde ,co ještě jde.

Tak žiju, nežiju, debile zasranej,
pomiluj, zhebni.

Teď žiju na vlásku, mám si dát oprátku? Tudle.
Teď žiju na vlásku, pletu z něj vlas, lano, ne oprátku.
Na vlásku vlasu,
na laně lasu.
Hovno! na vlásku visím,
k smrti nakročeno.


To co mám na prsou to není had.
Hřeje a povznáší, nejhezčí co mám,
hřeje a povznáší, úsměv dává,
když o nich přemýšlím, že je mám ráda.

Stravuje láska, pěkně a na uhel.
To nejhezčí co mám.

Publikoval(a): Romana Saladerová, 14.6.2012