Hraběcí vítr
Hraběcí vítr
Jsem ovívána vánkem nejsladším,
Větříkem živočišně nejstarším,
vášní, opojnou a vratkou,
láskou, věčnou, slibující a sladkou..
Cítím jak vír vzniká,
dokola, znovu a znovu proniká..
Snad ochutnat svou krev bych chtěla,
sladší snad, než dvě spojená lidská těla..
Hurikánem vášně, nekonečně vláčena,
nestydatě, horečně, náhle svlečena.
Tělem jít naproti, ve víru lásky,
ve jménu bohyně, Afrodité, řecké krásky!
Tančíme dokola, neúnavně, horečně,
najít se, propojit, důvěřovat společně..
Navzájem.
Ty nemáš nezájem.
Hebce i sladce.
Divoce i krotce.
Silně i slabě.
Já Tvá hraběnka,
Ty - můj Hrabě ...
Publikoval(a):
Radusshkaa, 22.6.2012