Anotace: ...

*

bylo to v době kdy les byl ponurý a tmavý
v hodině pozdní kdy snad už i vlci spí
kejklíři bez jména,tuláku zatoulaný
tak dlouho jsem čekala
a snila...
v tvých šlépějích jsem svoje stopy měla
jen zpoza víček chráněná v lesu šera
tajně tě prohlížela...
zvedla jsem k tobě paže
hlavu jsi sklonil
jak křižák nad svou kořistí
ústy mne protkal, spoutal
já něhou oněměla...
pak spatřila jsem
stromy kvést
vzduchem se linul houslí hlas
vytryskl pramen z jedné z hvězd
poslední tvůj sten se ve mne vzpjal
já se ti v kočku proměnila
a ty jsi jak vatra uvnitř vzplál

zbyl mi jen obtisk
na mém zápěstí
mýtina zválená
a já plná tebe
světluška zmatená

a les ten tichý svědek
o ničem nevěděl
tiše si šuměl dál
co celou noc nám naslouchal



*

Publikoval(a): střelkyně1, 26.6.2012