Anotace: Děkuju ti za to, žes mi ještě zavolala, moje duše černá už to ani nečekala... Petr Fiala

Jsi pro mě strom,
chci vodu ti dát,
já blesk, ty hrom,
pro strom jsem kat.

Potřebuji tě a přitom nenávidím tě

Jsi pro mě bříza,
hladím tvou kůru,
chybí ti míza,
nesmíš být vzhůru.

Chci tě a přitom nenávidím tě

I když jsi čistá
jak z lilie květ,
tím si buď jistá,
že ničíš můj svět.

Mám tě rád a přitom nenávidím tě

Tečeš mým životem,
já jsem tvá přehrada,
zbytečným bojkotem
nenávist převládá.

Miluji tě a přitom nenávidím tě

Nechápu, jak se to mohlo stát,
vše se naráz obrátilo,
už mě nechceš milovat,
a já chci ze záporu klad.

Nenávidím sebe a tebe budu navždy milovat

A budu marně vzpomínat,
jak našla sis mě, svého prince,
čekat, brečet, přežívat
s vidinou brzkého konce.

Byl jsem tak hloupý, že lásce své životní jsem ublížil

Sbohem má princezno, smířuji se s osudem,
nelituju těch let, bylo to s tebou krásné,
lituji toho, že spolu už nebudem,
trest doživotní patří mi, teď duše mi zhasne.

Publikoval(a): mh109, 29.6.2012