Anotace: Jen tak ... pro radost.

Když jsme se tak narodili,
byli jsme si růžoví,
byli jsme i roztomilí,
každý nám tak odpoví.

Když jsme trochu povyrostli,
rozumu též nabrali,
zlobili jsme každou chvíli,
růžoví jsme zůstali.

Když jsme byli ještě větší,
tak už přišla puberta,
chtěli jsme mít vlastní rozum,
pro rodiče revolta.

Viděli jsme všechny barvy,
od růžové po černou,
rodiče nás těšívali,
tyto stavy pominou.

A když přišly první lásky,
růžověli jsme si zas,
za tu dobu svého mládí,
poznali jsme mnoho krás.

Potom jsme se zaslíbili,
užívali života,
poznali jsme, že těch barev,
už je plná paleta.

Když už jsme dnes trochu starší,
není šedá, černá jen,
stačí teplo, trochu lásky,
jako duha rozkvetem.

Publikoval(a): děda včela, 3.7.2012