Červenec
Červenec
Zvláštními pocity niterně protkaná,
cítím v rukou tak jasné znamení,
z něhož horkost léta v marné touze
doteky sněžně chladivé pramení.
Červenec není nic než vlahý déšť,
nasycený touhou velkých přání,
jež do strunek mezi srdcem a duší
slova souzvučná pohledem vhání.
Provinilci hříchů lásku slibující,
ušlechtilé orchideje temnokvěté
cizími prsty otrhávají mi z živůtku.
Dvojí stvol mi teď tělem prorůstá,
jež duši probodenou noří do Lethé,
v níž svou víru znovuzrození vkládám.
Publikoval(a):
Lugilla, 10.7.2012