Anotace: Kdysi jsem napsala podobné dílko,už je to opravdu dlouho.Malá vzpomínka.Pamatuješ,miláčku?Já ano.Dala jsem Ti malý dárek,hrdličky na podstavci.Řekls:"To jsme my dva... budu Tě mít vždycky blízko,když se na ně podívám"Věřím,že je ještě máš :O*

Dvě hrdličky bílé
na podstavci,
sobě si libé…

Na větvi jedna sedí,
snad jsem to já,
když druhá pod ní
do očí jí hledí…
… miláčku, to jsi ty

a naše pouto lásky,
které nás stále spojuje.

Z růží květy kol nás
zdobí naše vrkání,
ach, jak ubíhají rokům,
našim společným, čas…
… křídla má roztažená

marně ukazují rozměr
našeho srdečního tlukotu.

Zobáček blízko máme,
stačí jen malý úklon,
a letmý něžný polibek
jeden druhému dáme…
… vnímám tu krásu a touhu

Tvé oči, když prozrazují
a němá slova říkají, že mě miluješ…

Dvě hrdličky bílé
na podstavci
jsi to ty a já…


Copyright © 2012 NikitaNikaT.

Publikoval(a): NikitaNikaT., 23.7.2012