Anotace: Jen tak ... pro radost. Právě probíhají.

Hospodáři, ti to znají,
kdy u nich žně začínají,
to když svatá Markéta,
hodila srp do žita.

To už klasy dozrávají
a žně už mu začínají.
Hospodář si zralost hlídá,
pšenky, ječmene i žita.

Sekal ručně, nebo kravkou,
bohatší i koně měl,
ale každý tento rolník,
na polích se stále dřel.

Obilí - to musel sekat,
v panácích i dozrát nechat,
ve dne svážet, v noci mlátit,
obchodníky nesměl krátit.

Žně – ty v potu tváře,
byly dřinou hospodáře,
tak jak zasel, tak i sklidil,
celý rok se z toho živil.

Když na poli všechno sklidil,
oddechl si a byl rád,
potom večer při dožínkách,
dovedl se radovat.

Dnes na pole kombajn vjede,
ráno, když ta rosa sejde,
hned to seká i vymlátí,
jen obilí z pole sváží.

Jeden den to poseká,
druhý už tam ploužek má,
třetí den již řepku seje,
když počasí trochu přeje.

Dnešní rolník problém má,
zkrachuje, když sklidí málo
a když pole více dá,
strachuje se, že to neprodá.

Dožínky, ty se dnes neslaví,
to už je prý zbytečnost,
to už není podnikání,
má starostí jiných dost.

Dnes už není radost z práce,
ale pouze rutina,
stálá úcta k našim polím,
jako konec začíná.

Náš ministr zemědělství,
na to všechno skoupý je,
poděkovat, přidat peněz,
prý neschválí Unie.

Publikoval(a): děda včela, 24.7.2012