Brána naplnění
Brána naplnění
Noc je černá pavučina,
pro toho kdo neusíná,
komu smutek spáti nedá,
kdo naději marně hledá.
Prázdné oči tonou v soli,
prázdné srdce nezabolí,
v prázdném světě láska není,
prázdné je i zapomnění.
Hledej spásu v dívčí dlani,
umyj smutek v slzách laní,
zpívej slunci v chladném ránu,
hledej, hledej tajnou bránu.
Nalij jedu do pohárů,
zastav tuhle černou káru,
která jméno Život nosí,
kterou všichni táhnou bosí.
Nohy na krev rozedřené,
snědé tváře unavené,
zůstanou jen stopy rudé,
kdopak jednou číst je bude.
Padá na hrob žluté listí,
náhle smrtí jsme si jistí,
černý chorál do tmy zazní,
jako včera zas jsme prázdní..
Protože smrt je sice branou,
ale není naplněním...
Publikoval(a):
R.Samildanach, 30.7.2012