Vím...
Vím...
Anotace: Je možné, že jsem totok už psala, možno třebas ne, ale objevila jsem to náhodně, chtěla jsem totok sem vložit, není to tak dlouho... blízká minulost.
Vím, že v každém člověku
srdeční cit dřímá,
každý ví a zná,
jaké to je milovat.
Někdy vztah končí, jiná začíná
zůstává pouto přátelství.
Nenávist je odraz bolesti,
i ta jednou pomine.
Jsi žena mnoha tváří,
jen ta jedna je pravá,
už zahoď zlobu a zášť,
vezmi si světlý plášť,
podejme si ruku,
sedněme k jednomu stolu,
naslouchat jedna druhé,
společnému slovu.
Už není moc na výběr,
kostky padly,
karty jsou rozdány,
zahrajme tedy partii,
ať už to nikoho nebolí.
Copyright © 2012 NikitaNikaT.
Publikoval(a):
NikitaNikaT., 30.7.2012