Anotace: Někdy je život jako na houpačce, někdy má člověk pocit, že je v pekle, jindy, že v pohádce, jaký je ten váš?

Jenom se podívej pár let zpátky,
už umíš jít z pekla do pohádky.
Byť pohádka nemusí býti dlouhá
a ani konec nemusí mít šťastný,
vede tě klikatě slastná touha,
dojem, že život je přeci jen krásný.
Však v temných zákoutích, nevíš, co čeká.
Ten pocit vzrušuje a zároveň leká.
Cosi tě nutí dívat se dál,
zda smutnou dívku vezme si král
a zahrne její duši štěstím
či cesta zaroste hustým klestím
a krásná růže i její poupě
nezvládnou opustit trnové doupě.
Usychat budou a vadnout dál
Sám smutný král stojí opodál
nemaje sil
aby se bil
Na dosah byla růže i poupátko,
však co se děje, pokračuj, pohádko!!!

Publikoval(a): PieniEnkeli, 31.7.2012